úvodní titulek

 30|04|2018  Vojtěch Láska

Je studený zimní večer a já jako obvykle projíždím všechny ty internety a přemýšlím, kam bych mohl vyrazit. Blíží se totiž pololetní prázdniny, takže ten den volna navíc nemůže přijít jen tak nazbyt. A hele! Krakow z Prahy za 100,- s Polskibusem (teď už ho bohužel odkoupil FlixBus, odpočívej v pokoji :-(). Svůj triumfální nález ihned sděluji spolubydlícímu a začínáme tak pomalu plánovat. Později se k nám přidává i další kamarád a kamarádka, která navrhuje i návštěvu nedaleké Osvětimi. Ať je to i trochu edukativní, že. Plán je tedy jasný, první den návštěva Osvětimi, ten druhý procházka po Krakowě a v noci domů.


Začátek cesty probíhal bez větších komplikací a navíc byl autobus téměř prázdný, takže jsme se patřičně roztáhli a vytvořili si takový méně komfortní lůžkový autobus. Po osmihodinové cestě jsme ráno dorazili do Krakowa. Je zima. Prší. Skvělý. Úkol zněl jasně, najít odkud jede autobus do Osvětimi. Po mírném trápení se nám to daří a můžeme tedy konečně vyrazit. Cesta trvá něco málo přes hodinu a utíká docela rychle. Hned při příjezdu do Osvětimi nás vítají davy turistů. Proplétáme se tedy skrz až k hlavnímu vstupu. Jelikož jsme chudí studenti, jdeme bez průvodce – tedy zdarma. Vstupenky si určitě zarezervujte dostatečně předem na stránkách https://visit.auschwitz.org/?lang=en (i ty zdarma bez průvodce). Pokud byste průvodce chtěli, vstupné stojí cca 300,- Kč a výklad je v polštině, angličtině, francouzštině, němčině nebo španělštině. V červenci a v srpnu dokonce i v češtině. Nechci však ani vědět, jak narváno tam v tu dobu musí být.


Ostnaté dráty v koncentračním táboře Auschwitz I
Hlavní cesta a kasárny v Auschwitz I
Koleje pro transporty v Birkenau

Popisovat atmosféru a celkový dojem z návštěvy nebudu. Ono to totiž nejde, musíte si to zažít sami. Poté, co jsme si prošli Auschwitz I, vydali jsme se autobusem do Birkenau (Březinky). Autobus mezi oběma tábory pendluje často a je zdarma. Promrzlí až na kost po celodenní pochůzce jedeme zpět do Krakowa a hledáme náš hostel, od kterého si slibujeme chvilku oddychu a teplou sprchu. No. Při pohledu na kvalitu úklidu našeho pokoje to byla sprcha spíš studená. O koupelně velikosti jednoho čtverečního metru ani nemluvě. Ale co bychom za 120 korun na noc i se snídaní chtěli, žejo. Po večeři v nedaleké restauraci jsme ještě na pokoji decentně popili a šli jsme hajat.


Pohled na hrad Wawel v Krakowě
Pohled na hrad Wawel v Krakowě

Je ráno. Prší. Skvělý. Snídáme a v kuchyňce se vystřídají asi všechny národnosti světa. Jsme najedení, je tedy čas na to vyrazit do města! Ale protože stále prší a my jsme z cukru, jedeme tramvají na černo blíž do centra. Procházíme si krásné historické náměstí, hrad, malé uličky v židovské čtvrti, dokonce už i počasí se umoudřilo a slitovalo se nad námi. K večeru už se pomalu potácíme na autobusák, kde se zcela sobecky zmocníme dětského koutku a hledáme Vilíka. Při čekání nakonec potkáváme i poněkud zmateného Brazilce, s kterým se pak dáváme do řeči. A to je, milé děti, konec.


Noční ulička vedoucí k hlavnímu náměstí v Krakowě


Pokud se ti článek líbil, poděl se o něj s přáteli.



Podobné příspěvky


Komentáře


O blogu.

Blog o cestování píšící mladý studentík, který se rád dělí o žážitky a rady z dobrodružných cest za hranice komfortní zóny a naší malé země.

Štítky


#Evropa#Polsko

Další čtení

| Sleduj mě na instagramu